Zpět
La langue écrite et la langue parlée dans la déconstruction de Jacques Derrida
| Citace: |
DIVIŠOVÁ, L. La langue écrite et la langue parlée dans la déconstruction de Jacques Derrida. In Fenclová, M., Koláříková, D. Le français oral, le français écrit. Plzeň : NAVA, 2020, s. 15-21. ISBN: 978-80-7211-593-8
|
|---|---|
| Druh: | KAPITOLA V KNIZE |
| Jazyk publikace: | fre |
| Anglický název: | Written language and spoken language in the deconstruction of Jacques Derrida |
| Rok vydání: | 2020 |
| Místo konání: | Plzeň |
| Název zdroje: | NAVA |
| Autoři: | Mgr. Lucie Divišová Ph.D. , doc. PhDr. Marie Fenclová CSc. , PhDr. Dagmar Koláříková Ph.D. |
| Abstrakt CZ: | Článek hovoří o slavné francouzské teorii dekonstrukce Jacquesa /čti Žaka/ Derridy (1930 - 2004), poststrukturalistické teorie, která vyvolala mnoho kontroverzí i zajímavých diskusí mezi lingvisty a filozofy, dodnes inspiruje rozhovory o spojitosti mezi mluveným a psaným jazykem. Tyto diskuse se vyvíjely na třech úrovních: zaprvé jde o problém filozofie, dokonce o problémy fenomenologie (dalo by se diskutovat o vztahu mezi hlasem a písmem, ?le graphein?, znak v aktu vědomí; Derrida 1967c ). Zadruhé se diskuse zaměřuje na jazykové a semiologické problémy: studuje se vztah mezi myšlením a zvukem. A nakonec je Derridova dekonstrukce diskutována v kontextu literárních přístupů (role mluveného jazyka a literatury). V tomto článku je konstatováno, že Derrida jako představitel poststrukturalismu ve Francii podtrhl otázky týkající se diskurzivity a diskurzu, naratologie a fragmentarizace, své výzkumy zaměřil na tzv. okrajové jevy v jazyce. Derrida proslul též svými úvahami o roli politické svobody a odpovědnosti jedince: tyto inspirují badatele do dnešních dní. |
| Abstrakt EN: | The article talks about the famous French theory of deconstruction by Jacques Derrida (1930 - 2004), a poststructuralist theory that has provoked many controversies as well as interesting discussions among linguists and philosophers, still inspires debates on the link today. between spoken and written language. These debates have developed around three levels: first of all, it is about the problem of philosophy, even problems of phenomenology (one could discuss the relation between voice and writing, ´le graphein´, the sign in the act of consciousness; Derrida 1967c). Second, the debate targets linguistic and semiological issues: the relationship between thought and sound is studied. And finally, Derridean thought is discussed in the context of literary approaches (the role of spoken language and literature). This article notes that we must finally note that Derrida as the representative of poststructuralism in France underlined questions on discursiveness and discourse, on narratology and reflection on oneself and on fragmentarization. He left phenomena which are at the center of research and he examined things which are marginal. Jacques Derrida was deserved as the great defender of democratic principles: in his works he proved the connection between language - written or spoken - and political power. |
| Klíčová slova |
Zpět